Balada o Kornetovi a dívce

Marta Kubišová

1:BmVe svitu G#loučí stín se D#mstínu Bmleká,
nad hradní G#dvůr mrak tiše Bmvplul,
když dívky G#pláčou, muže D#mválka Bmčeká,
nD#moci zFbývá jenBm půl.
2:Za chvíli svítá a tam v jedné z věží
Kornet se loučí s dívkou svou,
znaveni láskou v loži bílém leží,
nežná slůvka zní tmou.
R:BmTady to jsou tvé vlásky D#plavé, tady to Bmtvá je něžná G#tvář,
Bmtady to jsou tvé dlaně D#hravé, ani nedF#ýchG#áš  (proč už nedýcháš).
Tak tady G#mspí tvé tělo D#krásné, dívenka Bmpláče G#potají,
hej Kornete Bmvztávej, ráno D#časné, kde se oči F#tvé tG#oulaBmjí.
3:Bitva už končí, pouze Kornet chybí,
zmámený láskou tvrdě spal,
nad hrobem zběhů, tam se smrti líbí,
povel dává - pal!
R:Tady to...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:11:28.464+00:00
Výsledky hledání: